Jak připravit ten nejlepší postcrossingový sraz

Postcrossing spojuje celý svět a offline srazy stejně naladěných lidí jsou taková třešnička na dortu. 🙂

Prohlížení alb plných pohlednic, setkání s autory, podepisování srazových pohledů, … program je většinou opravdu nabitý a pokud se postcrosseři dozví o srazu včas, tak se není třeba obávat, že by se nikdo neukázal. 🙂 

A jak tedy zorganizovat ten nejlepší postcrossingový sraz?

Není to tak složité, jak se to může ze začátku zdát… Tak pojďme na to! 🙂

  1. Datum
    Setkání se pořádají v průběhu celého roku a většinou v sobotu. Některé srazy se uskutečnily i v rámci větších akcí (např. Veletrh Sběratel) – u těchto událostí nebývá den tolik důležitý, ale určitě je dobré zvážit všechny okolnosti. Oznámit sraz doporučují oficiální stránky Postcrossing.com alespoň 14 dní předem, ale určitě se vyplatí událost vytvořit dříve. 
  2. Místo
    Zde se nabízí napsat, že nejlepší lokalitou pro setkání je větší město, ale díky zkušenostem se srazy z dřívějších let je jasné, že se přihlášení rádi vydají i do ne tak známých zákoutí naší republiky, pokud je na místě čeká něco opravdu unikátního – jako např. beseda s autorem pohlednic. 🙂 Pár “postcrossigových meetingů” se pojilo s návštěvou ZOO a nebo právě výše zmíněným veletrhem. Podle počtu účastníků a harmonogramu srazu je pak také většinou potřeba počítat s posezením a rezervací v blízké klidné restauraci nebo kavárně. Raději ještě připomínáme, že alba se lépe prohlížejí na trošku větších stolech, které se budou hodit i při podepisování srazových pohlednic.
  3. Oznámení srazu
    Pokud máte zvolené datum a místo, doporučujeme vytvořit událost na Facebooku, a to nejlépe ve skupině Postcrossing CZ (česká diskuze o tomto hobby): https://www.facebook.com/groups/343955139031325/events

    Spousta jejích členů je jen tichými pozorovateli, ale na srazy chodí rádi. Představením události v samostatném příspěvku si jí členové lépe všimnou a za chvíli bude jasné, zda je o událost zájem. Pokud by případní účastníci nebyli spokojeni s datem konání, je možné uspořádat i anketu s různými termíny a vyhovět tak přání většiny. 

Propagovat událost lze i na oficiálním fóru webu Postcrossing.com (https://community.postcrossing.com/). Moc příspěvků z Čech tam zatím ale bohužel nenajdete. Informovat tam o novém srazu se vyplatí, pokud se rozhodnete použít logo Postcrossingu na srazové pohlednici – je to totiž jedna z podmínek jeho využití. Jestli tápete v angličtině, podělíme se o malý návod, jak o srazu informovat. Předpokládáme, že jste na fóru již registrovaní. V sekci týkající se meetingů vytvoříte nové téma, a to alespoň 14 dní před plánovaným srazem. Aby se dalo v příspěvku dobře orientovat je k dispozici šablona, kterou můžete využít:

Subject: Country, City/Region, Date

:world_map:  REGION:

:world_map:  CITY:

:pushpin:  MEETUP PLACE:

:spiral_calendar:  DATE:

:alarm_clock:  TIME:

:page_facing_up:  MEETUP PLAN:

Úvodní text by měl být napsaný v angličtině, ale následující diskuze již nemusí. 🙂

Příspěvek zkontroluje moderátor a pokud bude vše v pořádku, tak přidá setkání do kalendáře všech postcrossingových srazů, které se ve světě konají: https://www.postcrossing.com/events/meetups.  

4. Program srazu

U plánování náplně srazu budeme vycházet ze zkušeností. Můžeme napsat, že i když na programu bylo pouze povídání a prohlížení alb nebo naopak se jednalo  o sraz větší a pojil se s procházkou po městě a lovením pohledů v místních krámcích, vždy to byl skvělý zážitek. 🙂 Takže pokud nejste zrovna organizační typ a chcete se pouze vidět s ostatními postcrossery, tak se určitě nebojte, že nenabídnete zajímavý program. Každopádně není určitě na škodu u vytvořené události zahájit na toto téma diskuzi a nebo anketu. 

5. Co vzít s sebou

Pokud máte, tak se určitě pochlubte sbírkou pohlednic – ta nemusí být nutně v albu, ale pohledům v něm hrozí menší poškození. Psací potřeby, známky a nějaké věci na zdobení se také určitě neztratí. V rámci organizace setkání můžete myslet i na ostatní a přinést propisky a např. nějaké samolepky i pro ně, ale toto záleží opravdu jen a jen na vás. 🙂

Na srazech bývá také zvykem podepisovat pohlednice vytvořené pouze pro dané setkání, které je potřeba objednat dostatečně dopředu, aby se natisklo pouze tolik pohledů, kolik si lidé objednali. Nabídnout nákup srazových pohlednic je dobré jak v rámci samotné události, tak i ve Fb skupině zmíněné výše (občas chtějí zaslat pohled i lidé, kteří se neúčastní a nebo sběratelé) – a navíc je výhoda, že čím více pohlednic se tiskne, tím je většinou menší cena 1 ks.

Ještě jsme si vzpomněli na jednu specialitu, která bývala součástí brněnských srazů, a to dort. 🙂 Takže nadšení pekaři nebo přímo vystudovaní cukráři se mohou chopit i této výzvy. 🙂

6. Tvorba a tisk pohlednic podrobněji

Tato část je asi nejnáročnější na popis. Výslednou podobu pohlednic může totiž ovlivnit spousta věcí – např. pokud použijete naskenovaný obrázek a nebo fotku staženou přímo z foťáku, nastavení barev na monitoru a další… ale pokud nebudete při tvorbě návrhu pohlednice pospíchat, tak je velká šance, že dopadne dobře. Případně můžete poprosit někoho z FB skupiny o pomoc – určitě se najde někdo, kdo vás nenechá ve štychu. 🙂

Na srazových pohledech nejčastěji uvidíte fotografii z města / ZOO apod., kde se setkání koná, ale můžete popustit uzdu své fantazii a vytvořit tématickou koláž – např. na webu Canva.com, kde vlastně můžete vytvořit i jednodušší variantu srazovky a to vše zdarma. 🙂 Fotografii je nejlepší použít svoji a nebo občas se dají stáhnout vyhovující záběry i na webu Pixabay.com (autora snímku raději oslovte přes soukromou zprávu, a zeptejte se ho, zda nechce uvést své jméno na zadní straně pohlednice). Samozřejmě můžete obrázek či fotku zakoupit na fotobance.

Jak už jsme zminili dříve, logo Postcrossingu je možné použít pouze pokud je sraz registrovaný. Logo ke stažení a všechny instrukce najdete zde: https://www.postcrossing.com/logo-guidelines Určitě na návrhu nezapomeňte uvést místo a datum setkání.

Pro tisk samotných pohlednic organizátoři často využívají web https://shop.24print.eu/product/96 (editor pro klasický formát pohlednice) a nebo tento, kde by měli nabízet lepší gramáž papíru https://www.vytisknuti.cz/tiskoviny/pohled-a6-na-vysku-sada-8ks.html

Pokud se obáváte, jak dopadne výsledná pohlednice, tak můžete objednat 1 malou várku na zkoušku. Občas vyjdou vstříc i v místní tiskárně a vytvoří zkušební kusy, ale celá objednávka zřejmě nebude cenově výhodná. 

Snad jsme na nic důležitého nezapomněli a organizace srazu je vám nyní jasnější. 🙂 Tak ať se setkání vydaří!

Poštovní kuriozity #1 – Děti doručované poštou

Začátek 20. století přinesl mimo jiné i rozvoj poštovních služeb – 1. 1. 1913 začala americká pošta oficiálně doručovat i balíčky a velké zásilky a tím změnila život amerických domácností ve městech a hlavně na venkově. Prosperovaly samozřejmě více i společnosti, které zaznamenaly větší poptávku po svých výrobcích. Tato inovace však přinesla i nezamýšlené důsledky – někteří rodiče totiž začali své děti posílat poštou.

„Když se to stalo, hned o tom psaly noviny, pravděpodobně proto, že to bylo tak roztomilé,“ sdělila Jenny Lynchová – historička poštovních služeb Spojených států amerických.

Jen pár týdnů poté, co započalo doručování balíčků, rodiče z Ohia jménem Jesse a Mathilda Beagle „poslali“ svého osmiměsíčního syna Jamese jeho babičce, která žila pár kilometrů od nich – v Batavii. Podle historičky Lynchové, James jen o chlup nepřekročil 11 librový hmotnostní limit pro balíčky a „poštovné“ stálo jeho rodiče jen 15 centů (ačkoli ho i pojistili za 50 dolarů). O události brzy psali noviny a v příštích několika letech se sem tam objevil podobný případ.

19. února 1914 započal slavný příběh, ve kterém byla čtyřletá dívka jménem Charlotte May Pierstorff „zaslána“ vlakem ze svého domu v Grangeville ve státě Idaho do domu svých prarodičů asi 73 mil daleko. Její cesta se stala tak legendární, že byla dokonce zachycena v dětské knize Mailing May.

„Poštovné bylo levnější než lístek na vlak,“ poznamenala k této události historička Lynchová.

Naštěstí se ukázalo, že na cestě malou Charlotte doprovázel její strýc, který pracoval jako úředník pro železniční poštovní službu. Je pravděpodobné, že jeho postavení přesvědčilo místní úředníky, aby poslali malou holčičku spolu s poštou.

Celý příběh May není podle Lynchové úplně přesný. „Dle předpisů v té době byla jediná zvířata, která bylo možné zaslat poštou, včely a brouci. V záznamu o přepravě May se píše, že byla poslána pod hmotnostním limitem pro kuřata, ale ta byla ve skutečnosti povolena až od roku 1918.“

V průběhu let se dařilo i jiným rodičům příležitostně poslat své děti poštou, a to především díky venkovským dělníkům, kteří to až tak neřešili. Nakonec, 14. června 1920, několik novin včetně Washington Post, New York Times a Los Angeles Times, vydalo článek o oficiálním prohlášení poštovních úředníků, že děti již nemohou být posílány poštou.

Přestože se na přepravu dětí může nahlížet jako na neschopnost nebo nedbalost ze strany poštovních dopravců, Lynchová to vidí spíše jako příklad toho do jaké míry se venkovské komunity spoléhaly na místní poštovní úředníky a s jakou důvěrou se na ně obracely.

„Poštovní doručovatelé byli důvěryhodní služebníci, a existuje pro to i spousta důkazů. Vypovídají o tom příběhy venkovských dopravců, kteří přepravovali děti a starali se o ty nemocné. Dokonce i teď zachraňují životy, protože jsou někdy jedinými osobami, které každý den navštěvují vzdálenou domácnost. “

Zdroj: https://www.smithsonianmag.com/smart-news/brief-history-children-sent-through-mail-180959372/

Pohlednicové zajímavosti #1

Fanoušci postcrossingu s námi nyní možná budou souhlasit – každý z nás občas tápe, čím ještě zaplnit místo na pohlednici, nebo si adresát přeje, abyste mu napsali nějakou zajímavost. Proto jsme se rozhodli, že občas přidáme na náš blog pár zajímavostí k pohledům/známkám, které můžete zakoupit přímo v tomto e-shopu. 🙂

https://www.pohlednice-tap.cz/zbozi/pohlednice-citrony/

V 18. století byl vyčíslen život jednoho námořníka v Británii na 50 citrónů, protože toto množství mu dokáže zachovat zdraví či dokonce zachránit život.

In the 18th century, the life of one sailor in Britain was estimated at 50 lemons, because this amount can keep him healthy or even save his life.


https://www.pohlednice-tap.cz/zbozi/pohlednice-nase-cesko-zeme-plna-kras/

Hrady a zámky navštívilo v červenci 2020 přes milion lidí – to je nejvíce za tři roky. Zajímavostí také je, že v červencové návštěvnosti po mnoha letech předstihla zámek v Českém Krumlově (64 000 návštěvníků) Hluboká nad Vltavou (67 900 návštěvníků).

Castles and chateaux were visited by over a million people in July 2020 – it is the largest number of visitors in three years. It is also interesting that in July, after many years, the Hluboká nad Vltavou (67,900 visitors) surpassed the chateau in Český Krumlov (64,000 visitors).


https://www.pohlednice-tap.cz/zbozi/postovni-znamka-umelecka-dila-na-znamkach–max-svabinsky–2013/

Na portrétu je vyobrazena první manželka Maxe Švabinského – Ela Švabinská. Jedná se o olejomalbu, kterou Švabinský namaloval v Kozlově jako první velký obraz.

The portrait depicts Max Švabinský’s first wife – Ela Švabinská. This is an oil painting that Švabinský painted in Kozlov as the first large painting.


Doufáme, že se vám zajímavosti líbily a těšíte se na další! ????

Pozor na ženy aneb Pohlednice před MDŽ

Klasické pohlednice k oslavě MDŽ zná asi většina z nás a pokud máte nostalgickou náladu, můžete je stále zakoupit – např. na Fler.cz. 🙂

RETRO blahopřání k MDŽ

(Pokračování textu…)

Novinky v pohlednicovém světě – únor 2020

Přinášíme po dlouhé době oživení na českém Postcrossing blogu. Tentokrát se podíváme na to, co se za poslední měsíc událo ve světě pohlednic. 🙂 (Pokračování textu…)