Vyšla únorová emise známek

Už je to tady, v České republice si už můžeme koupit nové známky, které jsme vám představili v předchozím článku. Pojďme se tedy podívat jak vypadaly FDC – obálky prvního dne vydání.

FDC0840_cely

 Večerníček „A“

FDC0839_cely

Historické dopravní prostředky: letadlo Metoděje Vlacha

FDC0838_cely

Historické dopravní prostředky: automobil Walter 6B, 1935

FDC0837_cely

Plzeň – Evropské hlavní město kultury

Pochlubte se nám, byl někdo z vás pro obálky prvního dne vydání a razítka? Komu s nimi uděláte radost? 🙂

STS a 2FABE – Městská legenda, nebo ověřená metoda posílání pošty zdarma?

V úvodu bych chtěla připomenout, že správný postcrosser posílá pohled vždy se známkou, protože známky jsou a budou součástí postcrossingu. Pokud chcete STS nebo 2FABE vykoušet tak jedině mimo postcrossing!

Student to Student

STS nebo také S2S je často diskutovaný způsob, jak poslat pohled nebo dopis bez známky. Jak to tedy funguje? Na pohled nebo dopis na místo známky, napíšete STS, v anglicky mluvících zemí se používá také S2S, a vhodíte do schránky, na poště by se to totiž nemuselo úplně setkat s úspěchem, především v Čechách. A pak jen čekáte, zda vaši poštu nějaká dobrá duše pošle dál, nebo ne.

Tenhle postup je poměrně prověřený z jedné země do jiné, a to především v Evropě. Pokud byste posílali STS poštu v rámci jedné země, v našem případě po České republice, je pravděpodobné, že by příjemce musel uhradit známku za odesílatele, jako kdyby byla pošta zaslána na účet příjemce. Na internetu lze také nalézt případy, kdy byla pošta doručena i z jiných kontinentů do Evropy bez problému. Nicméně je potřeba vždy počítat s tím, že je tu jistá šance, že pohled prostě nedojde.

Něco jako „oficiální stránky“: http://www.studenttostudent.info/

2FABE

Také 2FABE nebo 2 FA-BE, se používá stejně jako STS, nicméně jsem nikde nenašla vysvětlení, co tato zkratka znamená. Dočetla jsem se ale, že se pravděpodobně jedná o takzvanou městskou legendu, která se stává pravdou.

Zkrátka si jednoho dne někdo usmyslel, že pošle pohled a napíše na něj třeba 2FABE, někde se s tím pochlubil a tato fáma se dostala dál, až se z ní stala městská legenda. 2FABE je často diskutovaná především na anglických webech, četla jsem i o tom, že se jedná o tajný mezinárodní kód (The ‚secret‘ international travel postcard stamp code), nebo také, že jde o jakýsi kód CIA. Každopádně už i pohledy s 2FABE došli správnému příjemci a zafungovaly.

Názor odborníka

Jak je ale možné, že dopisy a pohledy došly? Určitou odpověď jsem našla od právníka, který se k této problematice vyjádřil na internetu v rámci stránky BEST – Board of European Students of Technology.

Podle něho, žádná oficiální poštovní služba ve formě student-to-student, STS nebo 2FABE, které mají nahradit známku, neexistuje. Stejně tak, jako může dorazit pošta se značkou STS, tak může dojít s jakýmkoliv jiným nápisem místo známky, jako třeba „no money“ (bez peněz), „fake stamp“ (falešná známka) a podobně. Pošta totiž může doručit pohled bez známky, ale není to údajně nápisem STS, protože ho pošty nijak neuznávají. Pohledy bez známky s jakýmikoliv nápisy místo známky jsou zkrátka poslány na účet příjemce, nicméně pokud pohled směřuje do zahraničí, není v silách pošty poštovné vymáhat, ani by se jim to pravděpodobně nevyplatilo.

Zdroj: http://www.best.eu.org/aboutBEST/helpdeskRequest.jsp?req=f5wpxc8&auth=Paulo

Z mého malého průzkumu jsem tedy došla k názoru, že STS je spíš jakási tradice než služba nebo záruka zaslání pošty zdarma bez známky, a 2FABE vzniklo spíš jako městská legenda, která se možná ani nezakládá na pravdě. Nicméně existuje mnoho skupin, jak na Facebooku, tak Twitteru či jinde, kde lidé zkoušejí posílat STS nebo 2FABE poštu a celkem úspěšně.

Tady jsou dvě facebookové skupiny, zabývajícím se STS posíláním:

Moje zkušenost s STS

Ani mně to nedalo a musela jsem to vyzkoušet, a že jsem k tomu dostala prima příležitost. Posílala jsem valentýnský pozdrav příteli na Erasmu+ ve Slovinsku a po 15 dnech skutečně dorazil do rukou mého drahého. Co mě ale překvapilo, bylo razítko Expresní pošta EMS, které bylo oraženo přes můj nápis STS, a navíc kulaté razítko z Pardubic téhož dne, a to jsem přitom pohled hodila do schránky v Královéhradeckém kraji. Zajímavé! 🙂 Máte sami nějaké zkušenosti s STS nebo 2FABE?

Na závěr musím zdůraznit, že se tento způsob zasílání pohledů určitě nehodí na postcrossing, protože by to samozřejmě nebylo fér vůči ostatním a sběratelé známek by jistě zaplakali.

Tady najdete nějaké ty zkušenosti s STS ze světa:

https://jacksaleair.wordpress.com/2010/06/01/student-to-student/

A z Čech:

http://svetemhorempadem.blog.cz/1401/jak-posilat-pohlednice-zadarmo-bez-znamky

Únorová emise známek se blíží!

Už příští týden 18. 2. 2015 budou vydány hned čtyři nové známky!!! Pojďme se podívat, co nás od příštího týdne může na poštách překvapit.

Plzeň – Evropské hlavní město kultury

Hodnota známky, jak je na ní jasné viditelné, je 25 Kč. Známka má rozměr 33 x 33 mm a tiskový list bude složen ze čtyř kusů známek a dvou různých kuponů. Výtvarný návrh vytvořil Karel Zeman a rytinu má na svědomí Jaroslav Tvrdoň.

0837

Námět je inspirován velkou kulturní slavností. Známka vyobrazuje katedrálu sv. Barloměje, hlavní dominantu města, a slavnostní ohňostroj. V popředí obrázku je vyobrazena kašna. Titul Evropské hlavní město kultury, který letos kromě Plzně získalo i belgické město Mons, je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či několika evropským městům. Takto vybrané město tak má možnost představit svůj kulturní život a rozvoj.

Na tiskovém listě jsou i dva kupony. Jeden s městským znakem ze zdi starého plzeňského divadla, jenž lemují dvě postavy herců. Druhý kupon připomíná loutkové divadlo, kterým je Plzeň známá.

Se známkou se vydává i obálka prvního dne, včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je pohled na Plzeň z ptačí perspektivy. Na obálce se má dále vznášet kroužek se dvěma klíči z městského znaku a s otvírákem plzeňského piva. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v černo-modré barvě.

Na razítku je logo „Plzeň – město kultury 2015“ a stylizovaný motiv z mříže brány, vedoucí do proslaveného pivovaru a text: Plzeň, 18. 2. 2015.

Zdroj a další informace: Filatelie Česká pošta, Plzeň – Evropské město kultury.

(Pokračování textu…)

Pohledy z města Kristiansand

Město Kristiansand se nachází na jihu Norska, protéká jím řeka Otra a jeho břehy omílá Severní moře. V létě se jedná především o dovolenkovou destinaci, kam se celé Norsko sjíždí, aby se mohlo vykoupat v relativně teplé vodě, ve které neplavou žádné kusy ledu.

Kristiansand2

 Kristiansand leží na jihu Norska.

Kvadraturem2

 Kvadraturen – centrum města.

V Kristiansandu jsem přebývala od ledna do června. V zimě to tam teplotně odpovídalo více méně České republice, podle Norů byla zima na začátku roku 2014 obzvláště mírná. Nicméně vyšší vlhkost vzduchu zaručuje silnější pocit chladu a počasí je o něco krutější než u nás. A ani světlo nám moc nepomohlo. V lednu svítalo okolo 9. hodiny a ve 4 odpoledne už byla zase tma, takže bych řekla minimálně o dvě hodiny slunečního světla méně než je ve stejném období zvykem u nás. Nicméně absence slunečního záření nám byla vynahrazena už v květnu, kdy o půlnoci bylo jen lehce šero, jako by se smrákalo, a úplná tma snad byla jen mezi 2. a 3. hodinou ranní.

A teď k pohledům, které jsem si přivezla domů, jako památku na toto zajímavé město.

DSCN5303

Tady je pohled na centrum města, takzvané Kvadraturen, jež název získalo od svého dokonalého čtvercového tvaru (jak je dobře vidět na druhé mapce) o rozměru 1 x 1 km. Na pohledu můžete vidět vlakové nádraží a věžička napravo obklopená zelení parku je Kristiansandská katedrála, ta je hlavní dominantou města. Není však zdaleka jedinou zajímavou budovou ve městě. Střed města je řešen striktně pravoúhle, proto jen tak nezabloudíte, z jedné strany řeka, z druhé takové „menší“ kopečky a zbytek je obklopen mořem. Ideální pro průzkum 🙂 V dáli je vidět větší most vedoucí přes záliv a ještě dál za ním je jen málo patrné letiště Kjevik.

DSCN5260

Další pohled zachycuje Kristiansandskou katedrálu z pohledu od parku, večer to tam bylo opravdu krásné. Horní z malých obrázků napravo je focen od katedrály, jedná se o radnici a městské muzeum. Obrázek uprostřed ukazuje pohled na jednu z hlavních nákupních a restauračních ulic. Úplně dole je fotka rybího trhu, kde bylo možné jeden den v týdnu brzy ráno nakupovat nejrůznější čerstvé ryby, nebo se jít jen přes den podívat na labutě.

Když už jsem se zmínila o té restaurační ulici, povím vám něco o restauracích. Najíst se v norské restauraci totiž není jen tak. Běžná jídla stojí okolo 300 NOK, což je zhruba tisíc korun. Říkáte si, že by vám stačilo pivo? Cena piva se pohybovala kolem 80 – 150 NOK, záleželo na restauraci. Takže se mi asi nebudete divit, že jsem během svého půlročního pobytu v Norsku, byla v restauraci všehovšudy dvakrát a k pití jsem si dala raději jen vodu s citrónem, která byla na rozdíl od poměrů v Čechách zdarma. Na lístku samozřejmě bývaly mimo jiné i norské speciality – pokrmy z losů či velmi populárních ryb a mořských plodů. V Kristiansandu frčelo pivo CB (síbí) a taky Ø (čti jako oé, nebo němčináři znají ö, které je vyslovováno podobně), které bylo pojmenováno zkrátka od slova „pivo“ – v norštině „Øl“. A jak má tedy nebohý studentík vyhnaný na pospas Erasmu přežít v Norsku a najíst se? To si pro vás připravím třeba příště!

DSCN5257

Můj poslední pohled se podobá tomu prvnímu, ale je tam malinký rozdíl, kromě vlakového nádraží, je tam totiž vidět i loděnice a hlavně dopravní loď ColorLine. Kristiansand je totiž spojen s dánským městem Hirtshals pomocí lodní dopravy. A o tom bude můj další příspěvek, kterak jsem se pokusně poprvé v životě plavila lodí zhruba tak dvě a půl hodiny do Dánska a jaké benefity taková plavba skýtala. (Kdoví, jestli taková loď vozí třeba i poštu? Každopádně se tam ale dají koupit pohledy!)

Máte nějaké zážitky týkající se Norska nebo severských zemí obecně? Pochlubte se 🙂 Ráda uvítám jakékoliv vaše komentáře!

 

Den poděkování pošťákům a pošťačkám!

Takový den opravdu existuje a spadá na 4. února. Myšlenka je taková, že bychom měli poděkovat pošťákovi, který vytrvale nosí pohledy k našim dveřím den za dnem, ať už prší, nebo svítí slunce.

A jak? Možnosti jsou různé, můžete mu nechat milý vzkaz na své schránce, nebo si na něj počkat za dveřmi a poděkovat (nenadávat 🙂 ) mu, až půjde okolo. Zkusíte to někdo?

A tady pár historických fotek převážně U. S. mail.

mailman

Zdroj: http://www.postcrossing.com/blog/2015/02/03/thank-a-mailman-day