Únorová emise známek se blíží!

Už příští týden 18. 2. 2015 budou vydány hned čtyři nové známky!!! Pojďme se podívat, co nás od příštího týdne může na poštách překvapit.

Plzeň – Evropské hlavní město kultury

Hodnota známky, jak je na ní jasné viditelné, je 25 Kč. Známka má rozměr 33 x 33 mm a tiskový list bude složen ze čtyř kusů známek a dvou různých kuponů. Výtvarný návrh vytvořil Karel Zeman a rytinu má na svědomí Jaroslav Tvrdoň.

0837

Námět je inspirován velkou kulturní slavností. Známka vyobrazuje katedrálu sv. Barloměje, hlavní dominantu města, a slavnostní ohňostroj. V popředí obrázku je vyobrazena kašna. Titul Evropské hlavní město kultury, který letos kromě Plzně získalo i belgické město Mons, je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či několika evropským městům. Takto vybrané město tak má možnost představit svůj kulturní život a rozvoj.

Na tiskovém listě jsou i dva kupony. Jeden s městským znakem ze zdi starého plzeňského divadla, jenž lemují dvě postavy herců. Druhý kupon připomíná loutkové divadlo, kterým je Plzeň známá.

Se známkou se vydává i obálka prvního dne, včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je pohled na Plzeň z ptačí perspektivy. Na obálce se má dále vznášet kroužek se dvěma klíči z městského znaku a s otvírákem plzeňského piva. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v černo-modré barvě.

Na razítku je logo „Plzeň – město kultury 2015“ a stylizovaný motiv z mříže brány, vedoucí do proslaveného pivovaru a text: Plzeň, 18. 2. 2015.

Zdroj a další informace: Filatelie Česká pošta, Plzeň – Evropské město kultury.

(Pokračování textu…)

Pohledy z města Kristiansand

Město Kristiansand se nachází na jihu Norska, protéká jím řeka Otra a jeho břehy omílá Severní moře. V létě se jedná především o dovolenkovou destinaci, kam se celé Norsko sjíždí, aby se mohlo vykoupat v relativně teplé vodě, ve které neplavou žádné kusy ledu.

Kristiansand2

 Kristiansand leží na jihu Norska.

Kvadraturem2

 Kvadraturen – centrum města.

V Kristiansandu jsem přebývala od ledna do června. V zimě to tam teplotně odpovídalo více méně České republice, podle Norů byla zima na začátku roku 2014 obzvláště mírná. Nicméně vyšší vlhkost vzduchu zaručuje silnější pocit chladu a počasí je o něco krutější než u nás. A ani světlo nám moc nepomohlo. V lednu svítalo okolo 9. hodiny a ve 4 odpoledne už byla zase tma, takže bych řekla minimálně o dvě hodiny slunečního světla méně než je ve stejném období zvykem u nás. Nicméně absence slunečního záření nám byla vynahrazena už v květnu, kdy o půlnoci bylo jen lehce šero, jako by se smrákalo, a úplná tma snad byla jen mezi 2. a 3. hodinou ranní.

A teď k pohledům, které jsem si přivezla domů, jako památku na toto zajímavé město.

DSCN5303

Tady je pohled na centrum města, takzvané Kvadraturen, jež název získalo od svého dokonalého čtvercového tvaru (jak je dobře vidět na druhé mapce) o rozměru 1 x 1 km. Na pohledu můžete vidět vlakové nádraží a věžička napravo obklopená zelení parku je Kristiansandská katedrála, ta je hlavní dominantou města. Není však zdaleka jedinou zajímavou budovou ve městě. Střed města je řešen striktně pravoúhle, proto jen tak nezabloudíte, z jedné strany řeka, z druhé takové „menší“ kopečky a zbytek je obklopen mořem. Ideální pro průzkum 🙂 V dáli je vidět větší most vedoucí přes záliv a ještě dál za ním je jen málo patrné letiště Kjevik.

DSCN5260

Další pohled zachycuje Kristiansandskou katedrálu z pohledu od parku, večer to tam bylo opravdu krásné. Horní z malých obrázků napravo je focen od katedrály, jedná se o radnici a městské muzeum. Obrázek uprostřed ukazuje pohled na jednu z hlavních nákupních a restauračních ulic. Úplně dole je fotka rybího trhu, kde bylo možné jeden den v týdnu brzy ráno nakupovat nejrůznější čerstvé ryby, nebo se jít jen přes den podívat na labutě.

Když už jsem se zmínila o té restaurační ulici, povím vám něco o restauracích. Najíst se v norské restauraci totiž není jen tak. Běžná jídla stojí okolo 300 NOK, což je zhruba tisíc korun. Říkáte si, že by vám stačilo pivo? Cena piva se pohybovala kolem 80 – 150 NOK, záleželo na restauraci. Takže se mi asi nebudete divit, že jsem během svého půlročního pobytu v Norsku, byla v restauraci všehovšudy dvakrát a k pití jsem si dala raději jen vodu s citrónem, která byla na rozdíl od poměrů v Čechách zdarma. Na lístku samozřejmě bývaly mimo jiné i norské speciality – pokrmy z losů či velmi populárních ryb a mořských plodů. V Kristiansandu frčelo pivo CB (síbí) a taky Ø (čti jako oé, nebo němčináři znají ö, které je vyslovováno podobně), které bylo pojmenováno zkrátka od slova „pivo“ – v norštině „Øl“. A jak má tedy nebohý studentík vyhnaný na pospas Erasmu přežít v Norsku a najíst se? To si pro vás připravím třeba příště!

DSCN5257

Můj poslední pohled se podobá tomu prvnímu, ale je tam malinký rozdíl, kromě vlakového nádraží, je tam totiž vidět i loděnice a hlavně dopravní loď ColorLine. Kristiansand je totiž spojen s dánským městem Hirtshals pomocí lodní dopravy. A o tom bude můj další příspěvek, kterak jsem se pokusně poprvé v životě plavila lodí zhruba tak dvě a půl hodiny do Dánska a jaké benefity taková plavba skýtala. (Kdoví, jestli taková loď vozí třeba i poštu? Každopádně se tam ale dají koupit pohledy!)

Máte nějaké zážitky týkající se Norska nebo severských zemí obecně? Pochlubte se 🙂 Ráda uvítám jakékoliv vaše komentáře!

 

Den poděkování pošťákům a pošťačkám!

Takový den opravdu existuje a spadá na 4. února. Myšlenka je taková, že bychom měli poděkovat pošťákovi, který vytrvale nosí pohledy k našim dveřím den za dnem, ať už prší, nebo svítí slunce.

A jak? Možnosti jsou různé, můžete mu nechat milý vzkaz na své schránce, nebo si na něj počkat za dveřmi a poděkovat (nenadávat 🙂 ) mu, až půjde okolo. Zkusíte to někdo?

A tady pár historických fotek převážně U. S. mail.

mailman

Zdroj: http://www.postcrossing.com/blog/2015/02/03/thank-a-mailman-day

Měsíc dopisů je tu!

Únor už je tu a s ním i výzva v podobě Měsíce dopisů. Zkusíte to?

challenge

A Month of Letters (Měsíc dopisů)

V září 2011 se Mary Robinette Kowal rozhodla pro pauzu. Rozhodla se, že stráví celý měsíc offline, a požádala své přátele, aby s ní komunikovali pouze prostřednictvím dopisů. Výsledkem této osobní výzvy bylo odhalení následujícího:

Při odepisování jsem zjistila, že zpomalím a píšu jiným způsobem než obvykle v e-mailu. E-mail je celý o tom, co se děje teď. Dopisy jsou ale jiné, protože cokoliv napíšu, musí dávat osobě, které píšu, smysl i o týden později. V určitém ohledu mě to tlačí k tomu, abych myslela více o čase, protože je pošta zkrátka pomalejší. „V době, kdy dostaneš tento dopis…“ Je to uklidňující. Je to důvěrné. Je to vlastně trvalé i prchavé zároveň.

Jak to? Zjistila jsem, že často čtu dopis, který obdržím, dvakrát. Jednou, když ho dostanu a pak znovu, když odepisuji. Právě to dělá dopis více trvalým. A je to více prchavé proto, že nemám kopii dopisu, který odešlu, a naopak jsem jediná, kdo má kopie dopisů, které mi moji korespondenti napsali. Takže je to více prchavé.

 

Ano, mnoho postcrosserů sdílí podobné pocity a to je jeden z důvodů proč Postcrossing existuje.

Maryino rozhodnutí proměnilo únor v Měsíc dopisů, během kterého experimentuje stejně tak jako každý, kdo se rozhodne napsat a poslat alespoň jeden dopis poštou každý den.


Tady jsou pravidla:

1. Alespoň jeden dopis odeslaný poštou každý den. Napište pohled, dopis, pošlete obrázek, vystřihněte novinový článek nebo pošlete třeba vzorník látek.

2. Odepište všem, kdo vám napíšou. To se samozřejmě počítá jako jeden z odeslaných dopisů.


Tato výzva je zkrátka jako stvořená pro postcrossery. Každopádně, nestálo by za to to zkusit? Napsat pohledy, dopisy, aerogramy nebo překvapení kamarádovi s nečekaným balíčkem. Odváží se někdo vypnout Facebook či Twitter a rozloučit se na měsíc s přáteli a napsat jim už jedině na papír a poštou? Kdo se přidá k Maryině výzvě, vezme svoji dopisní sadu, známky a začne psát?

 

A teď se zeptám vás čeští postcrosseři: Zkusil by to někdo tak, jako Mary? A když ne offline jako Mary, tak alespoň se splněním dvou výše zmíněných pravidel? Nebo je na vás dopis každý den moc velká zátěž, ať už časová nebo finanční? Jaký je váš názor na tenhle experiment? Zkusíte to naplno, nebo alespoň částečně, jako pokus, jaké to tedy vlastně je? 🙂

Zdroj: http://www.postcrossing.com/blog/2015/01/31/it-s-time-for-the-month-of-letters-challenge-repost

Ze zákulisí vydání ruské postcrossingové známky

A je to venku! Ruská postcrossingová známka spatřila světlo světa. „Vypouštěcí ceremonie“ proběhly v různých zemích napříč Ruskem a skupiny postcrosserů se sešly, aby poslaly své pohledy se speciálním razítkem z prvního dne, kdy byla známka vypuštěna. A tady je pár obrázků z akce:

russia_stamp1

474256483

russia_stamp2

To razítko! <3 Líbí se vám?

Přes nepřízeň počasí (v Rusku prý bylo – 20°C) přišlo mnoho lidí, a tak se není čemu divit, že byla pracovnice pošty během jedné hodiny bez známek. Nová ruská postcrossing známka se prostě povedla!

 Zdroj: http://www.postcrossing.com/blog/2015/01/28/russian-postcrossing-stamp-launch